Kapitola 1: Nový kamarád ve městě

kapitola 001 kapitola 002 >

---

Nebe bylo černočerné, jen úplněk a mihotání hvězd šlo vidět skrz sem-tam plující mrak. Lesem pronikalo ticho, narušované jen zvukem kopyt, která hromově bušila do země. To bíle zářící poník s fialovou kápí běží skrz ten les. Jeho nebesky modrá oháňka plápolala ve větru a tančila spolu s hřívou vykukující zpod kápě. V tlamě nesl košík, v něm měl kus pečlivě složené růžové látky. Jeho dech pomalu těžkl unaven dlouhým během. Opatrně se ohlédl zpět. Věděl, že ho někdo sleduje, slyšel dopadání dalších kopyt. Věděl, že je už blízko, ač neznal, kdo že to je.

Podíval se na košík, co nesl. Co s ním? Zpět to nejde, ale stejně neví, kde je a kam jít. Postupně v něm klíčily strach a starosti. Zastavil se v údolí na konci lesa, dál už byly domy, avšak pouze v jediném světlo – ostatní spaly. Zavřel oči nechávaje stéct slzu po tváři; věděl, co musí udělat. Znovu se ohlédl, zda-li jsou pronásledovatelé v dohledu, ale les zůstával temný a neukázal jediný tvar. Tak vystřelil z lesa a řítil se po ulici, i přes dvory, i přes ploty.

Když dorazil k tomu svítícímu, položil na schody košík a usmál se. Uvnitř však cítil, že je to na dlouhou dobu naposledy. Sklonil se a jemně očenichal látku. Slza mu spadla ze skrání přímo dovnitř. Věda, že není času nazbyt, postavil se na zadní a silně zaklepal na dveře. Naposledy se podíval na košík a utíkal. Brzo za sebou nechal údolí a vběhl do lesa.

Jakmile slyšel, jak zůstává les tichý, dostal strach. Neslyšel už klapot kopyt. Zkraje si myslel, že své pronásledovatele ztratil, ale jakmile je uviděl vedle sebe, jak na něj koukají, zděšeně zalapal po dechu. Stáli tam tři černí hřebci, všichni s tmavěmodročernou hřívou. Jeden pegas a jeden jednorožec. Poslední z nich byl normální pozemní. Všichni tři měli na kopytech dlouhé rousy.

Zastavil, protože věděl, že ho našli. Také věděl, že už není způsob, jak jim utéct.

„To sis opravdu myslela, že můžeš utéct?“ zeptal se Pegas.

„Nám se neschováš, ať budeš kdekoliv,“ dodal Pozemní.

Jednorožec zmizel v mlžném mraku a zjevil se za ní. Překvapil jí. Věděla, že neuteče, ale aspoň to zkusí. Rozběhla se do lesa a roztáhla zpod pláště svá bělostná křídla. Jakmile vzlétla z vrcholku hory, jednorožcův roh zazářil a k ní doplul mrak. K jejímu překvapení se začal formovat do sítě a obmotávat se kolem ní. Nemohla letět ani běžet, tak se prostě začala kutálet z kopce. Nahoře ti tři jen stáli a ozařovali jí.

--oOoOoOo--

Zelený poník šel otevřít dveře domu, ale neuzřel nic jiného než ten Košík u nohou.

„Kdo to byl?“ se ho zeptala klisnička zevnitř.

„Na tohle by ses měla podívat sama,“ odpověděl poník.

Fialová klisnička přišla ke dveřím a také uviděla jen Košík. Poník opatrně odhrnul růžovou látku v košíku a jak ji posouval, postupně zesilovala bílá záře zpod látky. K jejich velkému překvapení tam leželo úplně bílé hříbátko s malým rohem a křídly.

„Hříbátko s rohem a křídly, ale o těch jsem si myslel, že neexistují,“ řekl poník, který stále nevěřil tomu, co vidí. /// „Hříbátko alicorny, ale...“

Co s ní, přemýšleli ti dva poníci a koukali na sebe. Klisnička si ji chtěla nechat usmála se na hřebečka. On uviděl ten úsměv a pochopil, na co myslí. „Nemyslím, že...“

„Můžeme ji adoptovat,“ navrhla klisnička.

„Nebude jednoduché ukrýt její roh a křídla,“ odpověděl jí hřebeček.

„Vím, že na něco přijdeš,“ pronesla klisnička. Vzala do tlamy košík a vešla s ním dovnitř.

--oOoOoOo--

O 12 let později.

Škola téměř začala a ještě, než zazvonilo, malí poníci spěšně zasedali do lavic. Slečna Hakney se postavila do čela a vedle ní nový poník. Malinko předstoupila. „Třído, pozor, tohle je Lunarstar. Právě se přistěhovala a bude tu s námi. Takže ji uvítejte a chovejte se k ní tak, aby jí tu bylo s námi dobře.“

Lunarstar je bílý poník se světle fialovou hřívou, její ocas se táhl k zemi a žíně se jemně země dotýkaly. Na hýždích měla značku – srpek měsíce se čtyřmi hvězdami okolo. Chlapci nebyli schopní z odtrhnout oči. Lunarstar si jich všimla a taky se usmála.

„Lunarstar, budeš sedět za Bon Bon,“ sdělila jí slečna Hakney. Bon Bon zvedla jedno kopýtko a Lunarstar zamířila za ní. Po cestě ještě začala vytahovat ze své tašky knížky.

--oOoOoOo--

Po škole spěchaly Starlight, Sweetheart, Melody, Bright Eyes, Patch, Clover a Bon Bon odchytit Lunarstar, která se procházela parkem.

„Lunarstar!“ houkla Starlight.

Lunarstar zastavila a ohlédla se, kdo že to volá.

Holky se představily a zeptaly se jí, jestli s nimi nepůjde do Cukrárny.

„Rády bychom byli tvoje kamarádky,“ dodala Bright Eyes.

„Tak jo, ale nejdřív odnesu domů učení,“ odpověděla Lunarstar.

„Budeme v Cukrárně,“ dodala Starlight.

Lunarstar se dívala, jak ostatní odchází. „Tak to vypadá, že mám nové kamarády.“

--oOoOoOo--

Jakmile přišla Lunarstar domů, vyhledala své rodiče a řekla jim o nových kamarádkách. Její táta Booster byl zelený poník s modrou hřívou a značkou tvořenou stavebními bloky. Jejím máma Rosebud byla světle růžová klisna s modrou hřívou a značkou v podobě košíku s květinami.

„To jsi první den ve škole a už sis stihla udělat kamarády?“ vykřikl šťastně Booster.

„Tak můžu jít s nimi do cukrárny?“ se zeptala nadšeně Lunarstar.

„Nevím, proč bys nemohla,“ odpověděl Booster.

Lunarstar byla šťastná a nemohla se dočkat, až se připojí k ostatním.

„Hezkou zábavu,“ dodala Rosebud.

Lunarstar se rozběhla z domova po chodníku kolem dvora. Její rodiče pak už jen sledovali skrz okno jak běží po chodníku.

--oOoOoOo--

V cukrárně Starlight, Melody, Bon Bon, Clover a Sweetheart zamířily ke stolu a čekaly na Lunarstar a Patch.

„Kde je Patch?“ zeptala se Melody a rozhlídla se dokola.

Vzápětí přišla Patch s novinami a ukázala všem plakát. „Už jste to slyšely? Do města přijel Cirkus a zítra mají první představení.“

„Miluju cirkus,“ vzdychla Sweetheart.

Na to dorazili do krámku Ace a Teddy a zaslechly holky, jak se baví o cirkusu.

„Hoj holky!“ zaúpěl Teddy.

„Co že jsme to slyšeli o cirkusu?“ se vzápětí zvědavě zeptal Ace.

„Přijel do města,“ odpověděla Bon Bon.

„O tom jsem nic neslyšel,“ řekl Teddy.

„To protože přijeli před chvílí,“ dodala Bright Eyes.

„Mám strejdu, co pracuje u cirkusu jako klaun,“ štastně nahodila Patch.

„Cool,“ vyštěkla Melody.

„Wau, Patch, cirkusový klaun v rodině,“ zkomentovala Starlight.

Netrvalo dlouho a do krámku dorazila i Lunarstar. Ostatní děvčata bylo snadné najít, jelikož tam nebyla žádná další větší skupinka. Jak přicházela ke stolu, Ace a Teddy se jí vyklidili z cesty. Bylo jasné, že se do ní zamilovali.

„Lunarstar, už jsi slyšela o cirkusu?“ se bez čekání zeptala Bright Eyes.

„Jaký cirkus?“

Patch jí ukázala noviny s plakátem.

„Do města přijel cirkus. A zítra mají první představení,“ vysvětlila Starlight.

„A Patch tam má strejdu,“ dodala Clover.

„Klauna? To musí být skvělé, mít za strejdu klauna. Jdete všichni?“ zeptala se Lunarstar.

„Já jdu,“ odpověděla Patch.

„Já taky,“ dodala Melody.

„To nemůžeme jít spolu?“ navrhla Bright Eyes.

„Co ty, Lunarstar?“ zeptala se Patch.

„Půjdu. Možná budou chtít i rodiče.“

„Já samozřejmě jdu,“ osvětlil Teddy.

„Bude zábava,“ dodal Ace.

„Proč se nejdeme podívat, jak staví stan. Možná tam uvidíme mého strejdu,“ navrhla Patch.

„Nikdy jsem neviděla, jak se staví cirkusový stan,“ poznamenala Sweetheart.

„Tak jdeme, než bude pozdě,“ zavelela Starlight.

Teddy a Ace zůstali v krámku. Mysleli si, že stavba cirkusového stanu je nuda.

Holky vyběhly z cukrárny a běžely ulicí až na konec města.

--oOoOoOo--

Komedianti rozložili cirkus na pláni na konci města. Devčata zklamalo, že šapitó již stálo.

„Stan už stojí,“ ohlásila Melody.

„Myslím, že ho zvedli hned po ránu,“ smutně rozhodila Bright Eyes.

„To je pravda,“ náhle zpoza nich vyšel hlas.

Děvčata se otočila a uviděla oranžového poníka s červenou hřívou a značkou v podobě klaunských bot.

„Ahoj Patch,“ usmál se.

„Strejdo?“ odvětila Patch překvapeně, jelikož ho neviděla již několik let.

„Jako bych zahlédl tvé rodiče,“ strýc se rozhlédl po ostatních ponících kolem Patch. „A vidím, že jsi si s sebou přivedla kamarádky.“

Děvčata se postupně otočila a představila.

„Přisly jsme se podívat, jak stavíte stan, ale,“ Patch se na chvíli zasekla „vypadá to, že jsme tu pozdě.“

„Zvedli jsme ho hned ráno, ještě když jste byli ve škole,“ odpověděl strýc.

„Patch nám říkala, že jste klaun,“ komentovala to Starlight.

Strýc se pousmál. „To jsem. Se mnou je tu spousta klaunů.“

„Máte tu i zvířata?“ zvědavě prohodila Clover.

„Máme. Ukážu vám to tu,“ navrhnul strýc.

Děvčata byla vzrušená a nemohla se dočkat s rozhlédnutím. Následovala strýce skrz louku a koukala po stanech okolo. Na okolních polích byla vzrostlá tráva, ale v prostoru cirkusu byla zadupaná zvířaty a nákladními vozy s přívěsy. Pokladna stála vedle šapitó, zvířata byla v klecích vzadu vedle nákladních vozů. Další stany s kostýmy a maskami stály po stranách šapitó. Patch si s kamarádkami prohlídla zvířata i se setkala se zaměstnanci. Potkala i principála, který jim všem dal volné lístky. Děvčata nadšením téměř nemohla dočkat, až je budou moci ukázat rodičům. Lunastar pohlédla na nebe a poznala, že se stmívá. „Měla bych jít, je už pozdě.“

„Asi bychom měli jít všichni,“ souhlasila Bright Eyes.

Patchin strýc též souhlasil a odvedl je na cestu k městu.

„Díky za prohlídku,“ usmála se Lunarstar.

„Díky,“ dodala Clover.

„Bylo opravdu zajímavé to vidět,“ souhlasila Melody.

„Tak zítra,“ zavolala Patch, když utíkala dohnat své kamarádky.

Děvčata dokončila loučení a zamířila zpátky do města.

„Ráda koukám na zvířata,“ poznamenala Sweetheart.

„Byla skvělá, ale já chci vidět hlavně artisty,“ dodala Melody.

„Já ne, radši mám všechny čtyři na zemi,“ odporovala Bon Bon.

„Už to nemám domů daleko, takže zítra,“ prohlásila Clover a odešla.

„My se taky potkáme zítra,“ dodala Sweetheart.

--oOoOoOo--

Po setmění, když hvězdy již prozářily nebe, se děvčata sešla v cirkusu před šapitó. Světla zalévala stany a jejich okolí. Lunarstar přišla s rodiči a představila je ostatním.

„Ráda vás poznávám,“ usmála se Sarlight.

„Jsem ráda, že si Lunarstar našla kamarády,“ odpověděla Rosebud.

„Lunarstar, půjdeš s námi nebo se posadíš u nich?“ zeptal se Booster.

Lunarstar pohlédla na rodiče a vzápětí na kamarády a přemýšlela, s kým bude. Po chvilce rozhodla. „Budu s kamarády.“

„Dobře, uvidíme se po představení,“ odpověděla Rosebud.

Děvčata sledovala, jak její rodiče zamířili do stanu ve skupině dalších poníků. Někteří si nesli popcorn, jiní oříšky.

„Kdo tu chce popcorn?“ otázala se Patch a koukla na kamarády.

„Já,“ odpověděla Bon Bon.

„Taky si vezmu,“ dodala Lunarstar.

„Vem velkou krabici,“ navrhla Starlight.

Patch zamířila do fronty a po chvilce už nesla velkou krabici popcornu a s ostatními zamířila do stanu.

Uvnitř zjistili, že nebude lehké najít místa.

„Tady musí být snad každý z Ponylandu,“ zahlásila Patch.

„Nikdy jsem neviděla tolik poníků,“ řekla s úžasem Sweetheart.

„Jo, je jich tu hodně, ale to neřeší, kde si sedneme my?“ zeptala se Melody a prohlížela dav.

„Támhle nahoře,“ ukázala Lunarstar na Teddyho, Ace a své rodiče nad nimi, kteří jim podrželi pár míst. Děvčata okamžitě vzala čáru a zamířila vzhůru po schodech. Nakonec se usadila vedle kluků a rodičů.

„Podívejte, koho jsme našli, vaše další dva přátele,“ pošeptala Rosebud Lunarstar.

„Ahoj,“ řekla Lunarstar a koukla na kluky.

„Ahoj Lunarstar!“ zívl Ace.

„Řekněte ostatním, že tu budu,“ řekl jim Teddy.

Bon Bon držela krabici s popcornem a nabírala co nejvíc, než krabici předá dalšímu.

„Představení začíná,“ zamumlala Bon Bon s pusou plnou popcornu.

Když krabice doputovala k Lunarstar, byla téměř prázdná. „Asi jsme měli koupit těch krabic víc, tahle je už prázdná.“

„Už?“ zeptala se překvapená Starlight.

„Moc zájemců na malou krabici,“ rýpla Bright Eyes a koukla do krabice.

„Kdo jde pro další?“ zeptala se Clover.

„No asi já, když sedím na kraji,“ odpověděla Lunarstar.

--oOoOoOo--

Hned venku si malý poník a jeho rodiče prohlíželi u šapitó připravené rekvizity. Malý poník rozhodně své rodiče nenásledoval a šmejdil po okolí.

"Branko, drž se u nás," jí řekl táta.

Branka byla žlutá s oranžovou hřívou a značkou klíče na kroužku. Rodiče sledovala jen do té chvíle, než uslyšela další zvířata a zamířila k nim. Obešla za stan a zastavila se. Jakmile spatřila další zvířata, naprosto se rozzářila, avšak vzápětí pohasla, když si všimla i klecí. V nejbližší kleci byl vlk. Přišla blíž ke kleci, "ubohý pejsek." Vlk hrabal tlapami na mříže, než se nadzvedla a odjistila dveře.

Chtěla otevřít dveře další klece se lvem, když jí náhle Strýc zadržel.

"To jsou divoká zvířata," vysvětlil Strýc.

Branka ukázala na vlka za ním, "Divoký pejsek?"

Strýc se pomalu otočil, aby zjistil, co že to za psa stojí za ním. K jeho překvapení to byl onen vlk, který nyní ukazoval nebezpečně blízko své tesáky.

Branka netušila, že je v potížích, dokud nezačal vlk vrčet. Náhle vyděšeně utíkala a Strýc ji skryl pod sebe, zatímco vlk začal kroužit nebezpečně blízko.

Nevěděla, kam utíká, jen že musí utéct. Její malé nožky ale byli až příliš malé, alby utekly vlkovi. Strýc byl nedaleko, tak ji chytil do huby a proběhl skrz mezeru mezi kamiony. Všiml si, že tam stojí další, ale bylo už pozdě na oběhnutí okolo. Zastavil vedle kamionu, skryl Branku pod sebe a stále sledoval vlka. Vlk vrčel s každým svým korkem víc a víc. Branka byla až příliš vyděšená, aby se pohnula nebo dokonce řekla a Strýc nechtěl dělat více rámusu, aby nenaštval vlka ještě víc.

Když tu náhle, bez jakéhokoliv varování, bílý okřídlený jednorožec napálil se skloněnou hlavou přímo do vlka a prohodil ho přes celý plac. Vzápětí se ho dotkl rohem a oba zmizeli v záři padajících mihotavých hvězdiček. Pak se otočil a podíval se, jestli jsou Strýc a Branka v pořádku a jakmile zjistila, že ano, viděli jak rychle mizí v těch hvězdičkách, co prýští z jeho rohu.

--oOoOoOo--

Rodiče si všimli, že Branka odešla a dovtípili se, že zamířila ke zvířatům. Byli šťastní, že viděli někoho, kdo ji našel. Doběhli k ní dali jí velkou pusu.

"Díky, že jste jí našel," řekla vzrušeně její matka.

Otec zase koukal na Branku a všiml si, že jí z očí tečou slzy, "Co je špatně?"

Branka ukázala na klec, "Pejsek."

Rodiče viděli jen vlka v kleci, jak stále vrčí.

"Pustila vlka ven-" začal Strýc, ale nikdo mu nedal příležitost to doříct.

"Vy jste jí zachránil?" zeptala se její matka.

"Hluboce vám děkuji," řekl otec a odešel se svou ženou a dcerou. Strýc stál a přemýšlel, jestli je to, co viděl, skutečné. Opravdu okřídlený jednorožec existuje?

Náhle k němu přistoupil další pracovník, "Kdybych byl tebou, tak bych se tím taky nechlubil."

"Viděl jsi to?" zeptal se Strýc, ač si byl jistý, že nikdo další okolo nebyl.

"Nevím jistě, ale asi jo. Viděl jsem vlka, jak se objevil v kleci a vzápětí našel tebe, ale na chvilinku myslím, že jsem si všiml i něčeho jiného. Nemyslím, že ti někdo další bude věřit, když nám řekneš, co jsi viděl, ale jen-tak ze zvědavosti, co že jsi viděl?"

Strýc zůstal notnou chvíli zticha, "Fakt mi neuvěříš."

"Tak to zkus," mrkl poník.

"Viděl jsem," Strýc přerušil, "okřídleného jednorožce."

"Okřídleného jednorožce?" vyjekli poníci překvapeně.

"Jo, byla celá bílá, navrch křídla i roh," vysvětloval Strýc, ale opravdu mu to nikdo nevěřil.

"Nakonec mám pravdu, že to nemá cenu komukoliv vykládat, protože ti to nikdo nesežere. Vlk se prostě najednou objevil ve svý kleci," odkráčel a nebyl si jistý, jestli Strýci jeho podání kdy uvěří.

"Snad vím, na co čumím..." zahulákal na něj Strýc.

--oOoOoOo--

Lunarstar vzala popcorn a připojila se ke svým přátelům ve stanu.

"Zmeškala jsi drezúru," řekla jí Melody.

"Promiňte. Tady je další popcorn," a poslala popcorn dál dokola kamarádům.

--oOoOoOo--

Nazítří děvčata opět navštívila Patchina Strýce, který v tu dobu čistil zvířatům klece.

"Jsi v novinách!" hulákala Patch vzrušeně.

"Takže je to pravda, že jsi tu malou zachránil před vlkem?" zeptala se zvědavě Starlight.

"Ne zcela," odpověděl Strýc.

"Ty ne?" zeptala se zmatená Clover a na odpověď nebyla zvědavá jen ona.

"Když vám to řeknu, slibujete, že to nikomu dalšímu vykládat nebudete?" zeptal se Strýc.

"Samozřejmě," odpověděla Patch.

"Tak," Strýc oddechl a doufal, že se mu také budou smát,

„Já jí nezachránil. Zachránil jí bílý okřídlený jednorožec a vzápětí prostě zmizel.“

"To jako vážně?" zeptala se Bright Eyes.

"Samozřejmě vážně," odpověděl Strýc.

"Okřídlený jednorožec?" zopakovala Lunarstar.

"Ano, byla celá bílá, měla křídla a na hlavě roh," odpověděl Strýc.

"Takže je skutečná?" zeptala se překvapeně Sweetheart.

Strýc prohodil hlavou, "Ano."

"Já..nééé..my vám děkujeme," řekla Lunarstar.

"To jo," Patch se zaposlouchala do Strýcova vyprávění tak hluboce, až zapomněla, proč vlastně přišly, "Chceme poděkovat za skvělý večer."

"No, měli bychom jít," řekla jim Bright Eyes.

"Díky vám všem. A doufám, že se uvidíme zase za rok," odpověděl Strýc a vyprovodil je.

kapitola 001 kapitola 002 >