Kapitola 9: Nová čepice a šála

< kapitola 008 kapitola 009 kapitola 010 >

---

Brzo ráno vál vítr a hvízdal kolem domu a skrz okna, až Lunarstar vzbudil. Pomalu vylezla z postele a rozčesala si hřívu. Bylo jí v pokoji zima. Co nejrychleji dokončila hřívu a spěchala dolů do tepla. Byl zrovna volný den a ona nemusela měnit vzhled. Buster a Charades byli také pryč.

Rosebud sledovala televizi, když si všimla, jak Lunarstar jde dolů, "Hezké ráno. Jsi vzhůru nějak brzo.' "Vzbudil mě vítr."

"V novinách bylo, že bude sněžit,"

"Sněžit?" Lunarstar sníh milovala, ale taky jí v zimě nedovolili chodit v noci ven.

Rosebud vstala z křesla, "Půjdeme nakupovat."

"Nakupovat?"

"Ano. Koupím ti nový klobouk a šálu."

"Vždyť je mám."

"Jsou ti malé a staré."

"A jsou ještě nějaké palačinky?"

"Určitě." odpověděla Rosebud.

Později přes den Lunarstar jako pozemní poník a její máma šly do města na nákup. Překvapilo je, jak málo poníků je venku. V oknech domů se svítilo a na nich byly figurky, vločky nebo jiné ozdoby.

"Tak to vypadá, že se všichni už chystají na svátky," poznamenala Rosebud.

"My bychom také měli zdobit," odtušila Lunarstar, když koukala do oken.

"Na to bude dost času později."

Pokračovaly dál a Rosebud zahlédla kloboučnictví. Zastavila a koukla skrz výlohu, "Tak tady to je."

Na zdech a držácích visely klobouky a čepice různých velikostí a barev.

Lunarstar následovala matku dovnitř, tam zastavila a rozhlédla se. Bílý poník s zelenou hřívou je oslovil zpoza pultu, "Co byste si přáli?"

"Máte i šály?"

"Jistě, máme je v kompletech s čepicemi," poník je zavedl do kouta u okna. Na stole ležely šály i čepice nejrůznějších druhů.

Rosebud a Lunarstar projížděly po stole tam a zpátky. Byly tu oranžové, zelené, žluté a i bílé s různými motivy.

"Líbí se ti nějaká?" zeptala se Rosebud.

"Moc ne."

"Mám jich ještě dost vzadu. Hledáte nějakou konkrétní barvu?" zeptal se poník.

"Bílá nebo světlá růžová."

Poník zmizel v místnosti za pultem a chvíli něco hledal. Pak vyšel se dvěma krabicemi a otevřel je. V jedné byla bílá šála s růžovým lemem a v druhé zase růžová s bílým lemem. K oběma byly i patřičné čepice.

"Líbí se mi obě. Nevím, kterou si mám vybrat."

"Vem obě."

Lunarstar na ní koukala překvapeně, "Opravdu?"

"Když si nejsi jistá, tak vem obě."

Rosebud zaplatila za šály a obě vyšly z krámku. Pokračovaly dál po chodníku a míjely další obchůdky. "Co budu dělat se dvěma?" zeptala se Lunarstar.

"Jednu můžeš mít na večer a druhou na den."

"Ale co když bude sněžit?"

"Víš, že v noci ve sněhu ven nesmíš. Co když bys někde celá zapadla nebo by tě chytla lavina nebo uklouzla a zlomila si nohu nebo..."

"Mami, já ten les znám."

"Zapomeň na to Lunarstar," Rosebud pohlédla na dceru. Měla hlavu svěšenou a vypadala dost otráveně, "Prosím pochop, máme tě moc rádi a nechceme, aby se ti něco stalo."

"Vždyť vím mami... Já vím."

Lunarstar zkusila hodit aspoň nějaký úsměv, ale vůbec jí to nešlo. Vzápětí však uviděla cukrárnu. Zastavila u ní a skrz okno hledala své kamarády.

"Lunarstar, nemyslíš, že je na zmrzlinu docela zima?"

"Jen mě zajímalo, jestli tam mám kamarády," Vzápětí je uviděla sedět u pultu, "Vidím je. Můžu s nimi zůstat? Chtěla bych nim předvést novou šálu."

"Dobře, ale kterou?" Rosebud sundala tašku a počkala, až si Lunarstar vytáhne čepici i šálu. Vybrala růžovou sadu. Rosebud jí pomohla je nasadit. Lunarstar držela hřívu nahoře a máma jí uvázala šálu. Pak nasadily čepici a dávaly pozor, aby nesáhly Lunarstar na roh, "Sluší tí."

Lunarstar koukla na svůj odraz ve skle. Šála byla proti její hřívě i žíním světlejší.

"Ahoj," Rosebud sebrala tašku a pokračovala dál domů. Lunarstar vešla do obchodu.

"Lunarstar!" křikla Melody.

"To máš nové?" zírala Bright Eyes.

"Mám. Máma mi je právě koupila."

"Jsou hezké," poznamenala Sweetheart.

Vzápětí do obchodu vešli Teddy, Ace a Lancer.

"Venku je dost chladno," poznamenal Ace.

"Prý už by mělo i sněžit," poukázala Bon Bon.

"Miluju sníh. Za domem máme kopec a z něj se krásně sáňkuje," nabídl Lancer.

"Tak to půjdeme až nasněží," řekl Teddy.

"Nevrátili jste se vy dva trochu brzo?" zeptala se Patch.

"Venku byla už dost kosa, takže jsme šli domů," odpověděl Ace.

"Ale měla jsi být včera s námi," Teddy si sel k pultu a pokračoval, "Viděli jsem Ducha."

"Vážně?" zeptal se Patch vzrušeně.

Lunarstar vzdychla, poslední, co potřebovala, bylo, aby jí někdo viděl, natož Teddy a Ace.

"Je skutečná a celá jen září," dodal Ace.

"A je vážně krásná," dodal Teddy.

"Je celá bílá a má roh i křídla. Přesně jak se povídá," pokračoval Ace.

"Wow, vážně jste jí viděli," výskla Starlight.

"Ráda bych jí taky viděla," vzdychla Clover.

"Já taky," dodala Bon Bon.

"Určitě bychom jí všichni chtěli vidět," uzavřela to Starlight.

--oOoOoOo--

Mezitím Buster a Charades procházeli lesem, stoupali na vrchol a sledovali kamennou cestu a netrvalo dlouho a uviděli v dáli ruiny.

"Za světla to tu vypadá jinak," poznamenal Buster.

"To jo," souhlasil Charades.

Pokračovali dále mezi rozbitými sochami a malým obloukem.

"Zajímalo by mne, co to bylo?" přemýšlel nahlas Buster.

Charades procházel skrz ruiny a kolem zdí, "Já bych si tipl na chrám či co." Charades pokračoval k velkému oblouku uprostřed ruin.

Buster koukal na kresby na stěnách a kamenech la pomalu těž šel k velkému oblouku, "To je snad Brána, ale já myslel, že je jen jedna?"

"Já taky. Takže teď už máme dvě."

Charades prohlížel polámané víno, zatímco Buster zase Bránu.

"Přežila ve výborném stavu," poznamenal Buster.

"Zajímalo by mne, kdo tu byl?" mumlal Charades.

Po strávení většiny dne obhlížením ruin nastal čas jít zpátky. Nebe změnilo barvu na oranžovou a růžovou, slunce bylo v půli cesty za horizont a okolím pomalu prostupoval chlad.

"Asi bychom se měli vrátit. Už je tu dost kosa," zpozoroval Buster.

"To máš pravdu," souhlasil Charades.

Oba zamířili po cestě zpět do města.

Nedaleko od nich, byl mezi stromy skrytý Starfire a sledoval je až do západu slunce.

"Fakt skvělý. Takže jsou tu taky," posteskl si.

< kapitola 008 kapitola 009 kapitola 010 >