Kapitola 12: Setkání s Duchem

< kapitola 011 kapitola 012 kapitola 013 >

---

Bylo měsíc po svátcích a většina sněhu už roztála. Vítr vál po loukách a v lesích řvali ptáci. Lunarstar spěchala domů, slunce už pomalu zapadalo a téměř viděla, jak její plášť začíná zářit, ač zatím by to nikdo neřekl.

Vběhla okolo domu na rohu, kolem plotu a málem vrazila do Bustera a Charadese, Lunarstar u nich ani nezastavila, jen je oběhla a zase zahnula.

"Co tak honem?" zeptal se Buster.

Charades a Buster koukli za roh, ale Lunarstar už neviděli.

"Je pryč stejně jako tenkrát v parku," poznamenal Charades.

"Myslím, že opravdu spěchala domů," tipl Buster.

"No, ať měla důvod jakýkoliv, tak na tom teď nesejde. Než vyleze měsíc, tak bychom měli zmizet komukoliv z dohledu," řekl Charades.

--oOoOoOo--

Lunarstar se objevila u dveří svého domu ve své podobě okřídleného jednorožce, čímž Rosebud vylekala. "Promiň mami."

Rosebud se párkrát zhluboka nadechla, "V pořádku. Zrovna jsem mířila do tvého pokoje, abych zjistila, jestli jsi už přišla."

"Jdeš pozdě," houkl Booster z obývacího pokoje.

"Promiň, že jdu pozdě, Byla jsem u Bon Bon doma a ztratila pojem o čase."

"Jednoho krásného dne na všechno zapomeneš a někdo si všimne, jak svítíš," poznamenala Rosebud.

"To radši nechci zapomenout," Lunarstar pokračovala do kuchyně, "Po cestě jsem natrefila na Bustera a Charadese."

"Všimli si záře?" zeptala se Rosebud.

"Nemyslím. Dost jsem spěchala a než se stihli rozkoukat, byla jsem pryč," Lunarstar si nalila sklenici mléka a na talíř přidala čtyři sušenky a na konec to všechno vzala a pokračovala po schodech k sobě, "Můžu jít dneska v noci ven?"

Rosebud ji hned neodpověděla, ještě o všem přemýšlela.

"Sníh už téměř roztál. Prosím?" škemrala Lunarstar.

"Nevidím důvod, proč ne," odpověděl Booster když vešel ze schodů do obývacího pokoje, "Ale než začneš zářit, tak zůstaň v pokoji."

"Buď venku opatrná," dodala Rosebud, když šla Lunarstar po schodech vzhůru do pokoje.

"Budu."

Lunarstar postavila sklenici na podlahu vedle postele, koláčky na ni, vlezla s knížkou do postele a začala si číst.

Když dojedla koláčky, koukla z okna, jak moc už je tma. Postavila sklenici a tác na skříňku a zmizela.

--oOoOoOo--

Lunarstar běžela skrz les, přes louže a tající sníh. Na konci lesa zastavila, bylo tu ticho, tedy až na laň pelášící z louky. Lunarstar zastavila a pořádně se rozhlédla, zajímalo jí, jestli je Starfire stále v dosahu.

"Neviděla jsem ho docela dlouho. Zajímalo by mne, jestli během zimy odešel?" pomyslela si.

Lunarstar ještě jednou obhlédla celou louku a pak se rozběhla. Nebyla si jistá, kde je, ale věděla, kterým směrem leží ruiny u vysokých hor.

Po dlouhém běhu zpomalila až na chůzi. Les zůstal temný, jediným zdrojem světla byla její srst a svit měsíce.

Jak očekávala Starfira, tak se rozhlédla po lese, ale viděla jen zvířátka a kamení. A když si myslela, že už ho vidí, tak se změnil na skálu nebo pařez.

Lunarstar strávila většinu noci v lese přemýšlením o škole a svých kamarádech. Rozhodla se odpočinout si a zasedla do vysoké trávy u jednoho ze stromů. Držela hlavu nad trávou a každou chvíli se rozhlížela. Najednou se tráva pohnula a z ní vyskákal králík.

Zase si lehla do trávy a zkusila neusnout, ale než si toho všimla, usínat začala. Již napůl spala, když zaslechla šelest v dlouhé trávě. Možná to byl další králík, řekla si, ale šelest neustával a zesiloval. Když ji došlo, že by to mohl být Starfire, tak byla Lunarstar rázem vzhůru. Hodila pohledem přes vysokou trávu, ale nic neviděla. Měla strach, tak rychle vyskočila na všechny čtyři a rozhlížela se po okolí, ale stále nic. Začala se bát čím dál tím víc, když tu náhle šelest ustal.

Lunarstar se rozhlédla okolo stromů, čekala, že uvidí Starfira, ale místo něj to byli Buster a Charades.

Všichni tři ustrnuli v šoku. Lunarstar sotva vstřebávala, že oba září jako ona a Starfire. Trvalo dost dlouhou dobu, než je vyrušil další zvuk. Lunarstar tím směrem pohlédla a uviděla Starfira.

"Chyběl jsem ti?" rýpl si Starfire.

Lunarstar začala couvat, když se k ní Starfire krok po kroku přibližoval, postupně zrychlil do trysku a minul jí jen díky tomu, že se rozplynula. Starfire, Buster a Charades se už jen rozhlíželi po okolí, ale neviděli ji.

"Radši se mi kliďte z cesty nebo...!" oznámil Starfire, pak se otočil a zmizel v lese.

Buster a Charades stáli a čekali, až bude Starfire z dohledu.

"Ta byla krásná," poznamenal Buster.

"To byla, stejně jako její máma," souhlasil Charades.

"Co se Starfirem?" zeptal se Buster.

"Teď nic. Máme důležitější věci na práci, jako třeba získat její důvěru."

--oOoOoOo--

Lunarstar se objevila ve svém pokoji a sedla si s knížkou na postel. Zkoušela číst dál, ale nemohla přestat myslet na Bustera a Charadese. Vždyť zářili jako Starfire. Může jim věřit? Jsou tu v Ponylandu aby ji taky chytili? Otázky jí šrotovaly hlavou a nakonec z nich usínala s otevřenou knihou na posteli.

O pár minut později vstoupili do pokoje Rosebud a Booster a viděli, jak Lunarstar spí. "Usnula se svou knížkou," zašeptal Booster.

"Myslím, že se dneska musela vyšťavit na Track N Field," zašeptala Rosebud.

Rosebud vzala knížku, sklenici a tác. Booster mezitím přikryl Lunarstar její peřinou.

"Dobrou noc, Lunarstar," zašeptal Booster a zavřel dveře.

< kapitola 011 kapitola 012 kapitola 013 >